• Školní preventivní strategie PDF
  • Minimální preventivní program PDF
  • Školní preventivní strategie

     

     

     

    pro školní rok 2010/2013

     

    ZŠ Hať

    Na Chromině 2

    747 16

     

     

    Zpracovala:Šárka Badurová

    Schválil:       Těžký Bohuslav          

     

     

     

    Osnova:

     

     

    1. Současný stav problematiky

     

    2. Personální zajištění prevence

     

    3. Potřebnost projektu

     

    4. Cíle projektu

     

    5. Vymezení cílové skupiny

     

    6. Způsob realizace

     

    7. Znalostní kompetence žáků

     

    8. Metody a formy, jakými budou dílčí aktivity řešeny

     

    9. Vyhodnocení preventivní strategie

     

     

     

     

     

     


    Úvod

     

    Škola vytváří tento program jako základní nástroj prevence. Jde o komplexní systémový prvek v realizaci preventivních aktivit, program je nejméně jednou ročně vyhodnocován , sleduje se účinnost, průběh, měří se efektivita jednotlivých aktivit. poskytuje podněty ke zpracování Minimálního preventivního programu.

     

     

    1. Současný stav problematiky

     


    Nárůst různých rizikových jevů chování,  včetně zneužívání návykových látek v populaci mládeže a dětí školního věku se stává celospolečenským problémem. Děti patří k nejohroženější skupině. Proto je důležité zahájit primární prevenci právě v době základní školní docházky ,poskytnout žákům co nejvíce informací o drogové problematice (přiměřeně k věku žáků) , naslouchat jejich problémům  a otevřeně s nimi hovořit i na neformální úrovni.

     

     


    Hlavní aktivity


    - Odpovědnost za systematické vzdělávání pedagogických  pracovníků v metodikách preventivní výchovy, v technikách pedagogické preventivní práce, nácviky praktických psychologických a sociálně psychologických dovedností,  techniky rozvíjení osobnosti, metody vytváření pozitivních vztahů mezi žáky a řešení problémových situací,

    - systémové zavádění etické a právní výchovy, výchovy ke zdravému životnímu stylu, oblastí preventivní výchovy do výuky ,

    - uplatňování různých forem a metod působení na jednotlivce a skupiny dětí a mládeže, zaměřeného na podporu rozvoje jejich osobnosti a sociálního chování,


    - vytváření podmínek pro smysluplné využití volného času dětí a mládeže,


    - spolupráce s rodiči a osvětová činnost pro rodiče v oblasti zdravého životního stylu,


    - průběžné sledování konkrétních podmínek a situace ve škole či školském zařízení z hlediska rizik výskytu patologických jevů  a uplatňování různých forem a metod umožňujících včasné zachycení ohrožených dětí a mladistvých,


    - diferencované uplatňování preventivních aktivit a programů speciálně zaměřených na jednotlivé rizikové skupiny dětí a mládeže,


    - poskytování poradenských služeb a zajišťování poradenských služeb specializovaných
    poradenských a preventivních zařízení pro žáky, rodiče a pedagogy


     

     

     stav školy z hlediska rizikového chování, její zaměření

     

    Vztah učitel – žák

     

    Budujeme vzájemnou důvěru mezi učitelem a žákem. Žák ví, že se může na učitele obrátit a bude respektován jeho názor, jeho potřeby. Učitel se zajímá o žáka, podněcuje dialog. Učitel získává důvěru žáka i prostřednictvím budování vztahu s rodinou, sociálním prostředím žáka. Při řešení problémů je učitel otevřen komunikaci s žákem, s rodičem, širší rodinou, ostatními pedagogy, výchovným poradcem, ad.. Na základě dosažení dohody o společných cílech a postupech dochází k celkové a jednotné podpoře žáka.

     

    Skupinová práce

     

    Žáci velkou část vyučování spolupracují, ve dvojicích, ve skupinách, ve skupinách napříč třídami. Učitel věnuje pozornost spolupráci ve skupinách, podporuje naslouchání, zapojení všech členů skupiny, reflektuje s žáky skupinovou práci a podporuje tak rozvoj kompetencí týmové práce, řešení konfliktu (učitel podporuje odpovědnost žáka za řešení konfliktu). Žáci se učí vést diskuzi, vyjadřovat své názory, naslouchat druhým a vhodným způsobem reagovat na kritiku. Jednou z možností je například vedení komunitního kruhu, ve kterém má každý právo diskutovat na základě pravidel diskuse, sdílet své pocity, obavy, radosti, zážitky, podněty k životu třídy, klást otázky.

     

    Projektové vyučování a celoškolní projekty

     

    V rámci projektů se žáci mohou blíže seznámit s děním kolem sebe a aktuálními tématy. Umožňuje intenzivní spolupráci tříd v rámci ročníku. Celoškolní projekt navíc podporuje spolupráci žáků napříč třídami a napříč ročníky. Žáci se navzájem poznávají a dokáží spolupracovat starší s mladšími. Je to podstatný prvek prevence šikany starších žáků vůči mladším.

     

    Individualizované hodnocení, slovní hodnocení, sebehodnocení, zpětná vazba skupiny

     

    Žáci dostávají komplexní zpětnou vazbu od učitele. Jsou informováni o svém pokroku i nedostatcích. Je oceňováno úsilí žáka a míra jeho pokroku bez srovnávání s výkonem ostatních. Je podporován jeho individuální talent a zájem. Diferenciace výuky může probíhat prostřednictvím práce ve skupinách podle zaměření žáka. Pomáháme žákovi vybudovat si důvěru v sebe, ve vlastní síly, pozitivní vztah k okolnímu světu.

     

    Komunikace s rodiči, veřejností

     

    Učitelé nabízejí všem rodičům možnost individuální konzultace. Rodiče mají také možnost navštívit i výuku, často se zapojují do výuky v rámci svých možností a poznávají tak prostředí školy a lépe tak chápou potřeby svých dětí ve škole.

    Rodiče budou o programu informovat především třídní učitelé na třídních schůzkách. Informovanost bude zaměřena zejména na oblast prevence užívání návykových látek a šikany. Rodiče každého žáka obdrží informace, které budou obsahovat nezbytná telefonní čísla a adresy, základní seznam změn chování, které by se mohli u jejich dětí vyskytnout, ale i několik užitečných rad, jak se zachovat, zjistí-li u svého potomka závislost či stane-li se jejich dítě obětí šikany. Pokud rodiče projeví zájem, rádi pro ně zajistíme alespoň jeden seminář nebo besedu s odborníkem. Budeme se snažit zapojit rodiče do programu i tak, že je požádáme, aby se k jeho průběhu prostřednictvím ankety vyjádřily. Na jejich dotazy a připomínky budeme zpětně reagovat.

     

    Pedagogická diagnostika

     

    Učitel věnuje pozornost žákům, registruje signály o možném problému žáka a hledá příčiny a vhodné formy nápravy. Pokud je třeba, spolupracuje s rodiči a výchovným poradcem, který se zapojí do diagnostického a terapeutického procesu. Případně je využíváno dalších odborných institucí (PPP aj.) 

     

    Řešení přestupků

    Porušování školního řádu, týkající ho se držení, distribuce a užívání návykových látek v prostorách školy, je klasifikováno jako hrubý přestupek a jsou vyvozeny patřičné sankce. Jsou sledovány i další sociálně patologické jevy - šikana, vandalismus, brutalita, rasismus atd. Při jejich zjištění jsou navržena cílená opatření. V případě, kdy selže prevence ve škole, bude přistoupeno k následujícím opatřením:

    1. individuální pohovor se žákem
    2. jednání s rodiči na úrovni výchovné komise
    3. doporučení kontaktu s odborníky
    4. v případě nezájmu rodičů uvědomění sociálního odboru, oddělení péče o dítě
    5. v případě dealerství oznámení Policii ČR

     

    Zveřejnění informací

     

    Informace budou zveřejňovány na nástěnkách u dveří na pavilon a několika nástěnkách vhodně rozmístěných v budově školy. Informace obsahují důležitá telefonní čísla a adresy (linky důvěry apod.) a další informace, které se vztahují k tématům zařazeným do Minimálního preventivního programu, zásady první pomoci při výskytu šikany. Na výběru témat umístěných na nástěnku se mohou žáci sami podílet právě svými dotazy vhazovanými do schránky důvěry.

     

    Dalším informačním zdrojem pro žáky a hlavně vyučující je knihovna a videotéka v pracovně výchovného poradce. Během školního roku bychom ji rádi doplnili o několik aktuálních titulů.

     

    Program bude propagován a zveřejňován na školních webových stránkách.

     

     

     

     

     

    2. Personální zajištění prevence

     

    Výchovný poradce

     

     

    Výchovný poradce koordinuje společně s metodikem prevence aktivity školy v oblasti prevence. Aktivně nabízí učitelům a žákům možnost poradit se o svých problémech. Zaměřuje se na žáky, kteří jsou ohroženi ve svém vývoji, sebepojetí, komunikaci s druhými.  Učitelé informují výchovného poradce o případech výskytu agresivního chování ve třídě, signálů o potížích žáka (osobnostní, rodinné, vztahové ), náhlém i trvalém neúspěchu v učení, obtížné komunikaci, konfliktu s rodiči, porušování pravidel soužití ve škole žákem, krádežích ve třídách. Výchovný poradce navrhuje opatření, navrhuje řediteli školy svolání výchovné komise, vede individuální konzultace s dětmi, s rodiči, informuje o možnostech odborné péče a další pomoci (adresář sociálních služeb, linku bezpečí, apod.). Jedná se sociálním odborem. Konzultuje problémy s odbornými pracovišti – SPC,PPP.

     

    Metodik prevence

     

    Metodik prevence spoluvytváří minimální preventivní program, podílí se na jeho realizaci. Komunikuje s učiteli v oblasti primární prevence, v případě vniklého problému dává podněty k možné nápravě. Spolupracuje s institucemi a organizacemi v oblasti primární prevence. Koordinuje předávání informací o problematice sociálně patologických jevů ve škole, dokumentuje průběh preventivní práce školy. Hodnotí realizaci minimálního preventivního programu.

     

    Pedagogové

     

    Věnují se v rámci výuky rozvoji kompetencí žáků v oblasti sociálních dovedností, učí podle principů a metod v rámci koncepce školy. Provádějí průběžnou diagnostiku žáků a třídy, na pedagogických radách vzájemně hodnotí uplynulé období, konzultují případné problémy, navrhují opatření. Třídní učitel je v  kontaktu s rodiči žáků své třídy prostřednictvím třídních schůzek, osobních setkání a dalších možností komunikace.

     

     

    Ředitel školy

     

    Sleduje efektivitu prevence rizikového. Sleduje problém chování y v kontextu celé školy a dělá personální a organizační opatření ke zlepšení vzájemného soužití ve škole. Svolává v případě potřeby výchovnou komisi za účasti rodičů, pedagogů, pracovníků orgánů péče o dítě, psychologů apod.

     

     


     Stav dětí ve vztahu k rizikovému chování


    Ke zjištění aktuálního stavu RCH ve škole jsou využívány dazníkové metody,  práce třídních učitelů a připomínky dětí školního senátu.  Na začátku školního roku jsou provedeny a vyhodnoceny dotazníky.

     

     

     

     


    3. Potřebnost projektu


    Škola nepřejímá zodpovědnost za výchovu ke zdravému životnímu stylu. Škola rodičům jen pomáhá v rozvoji dítěte jeho vzděláváním a socializací ve skupině dětí. Prevence založená ve společnosti předpokládá řadu spolupracujících složek. Vedle rodiny, škol a školských zařízení jsou to orgány sociálně právní ochrany dětí, zdravotnická zařízení, místní samosprávy,  poradenské instituce ve školství, duchovní sdružení, policie, kulturní střediska, zájmové organizace, podnikatelské subjekty apod.  Škola usiluje o integraci primárně preventivních aktivit, které sama poskytují, se službami specializovaných zařízení.

     

    Za problémy v oblasti primární prevence u dětí a mládeže jsou považovány:

    • nechuť pedagogů vyvíjet aktivity, které nepřinášejí okamžitý viditelný výsledek
    • nedostatečné využití stávající legislativy
    • nedostatečná ochrana dětí před alkoholem a pasivním kouřením v rodině a na veřejnosti
    • vysoká společenská tolerance k legálním drogám
    • mobilní telefony, Internet
    • liberalizace drogové politiky
    • absence pocitu zodpovědnosti za vlastní zdraví
    • podceňování primární prevence
    • prevence pouze ve škole, po skončení vyučování nemožnost postihu, nekontrolovatelnost žáků
    • prevence jen ve školách, absence prevence v rodinách
    • neodbornost pedagogů v dané oblasti (absence právního vědomí)
    • nedostatečné pravomoci školních metodiků prevence

     

     


    4. Cíle projektu


    a) dlouhodobé

    Základními cíli strategie primární prevence rizikového chování   na období 2010-2013 jsou:

    • výchova ke zdravému životnímu stylu
    • rozvoj a podpora sociálních kompetencí
    • funkční informační systém, funkční systém vzdělávání školních metodiků, vícezdrojové  a víceleté financování projektů primární prevence.

     


    b) střednědobé

    • Vytváření a distribuce metodických materiálů
    • Zapojování rodin do života škol
    • Proškolení školního metodika v rámci specializačního studia školních metodiků prevence podle vyhlášky č. 317/2005 Sb. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a kariérním růstu

    ·        Školní preventivní strategii (dříve Minimální preventivní program) zařadit do školních vzdělávacích programů

     

    Cílem působení v oblasti prevence sociálně patologických jevů je dítě odpovědné za vlastní chování a způsob života  v míře přiměřené jeho věku

    ·      s posílenou duševní  odolností vůči stresu, negativním zážitkům a vlivům

    ·      schopné dělat samostatná ( a pokud možno správná) rozhodnutí

    ·      přiměřenými sociálně psychologickými dovednostmi

    ·      schopné řešit, případně schopné nalézt pomoc pro řešení problémů

    ·      s vyhraněným negativním vztahem k návykovým látkám

    ·      podílející se na tvorbě prostředí a životních podmínek.

     


    c) krátkodobé

    • Zmapování potřeb v oblasti primární prevence
    • Finanční podpora školních preventivní strategie

     

     

    Lze jednoznačně vycházet z pokynu MŠMT,Čj.:14514/2000-51,která do

    prevence soc.-pat jevů zahrnuje  především aktivity v oblastech prevence:          



    a)      násilí a šikanování,

    b)      záškoláctví,

    c)      kriminality, delikvence, vandalismu aj. forem násilného chování,

    d)      ohrožení mravnosti a ohrožování mravní výchovy mládeže,

    e)      xenofobie, rasismu, intolerance a antisemitismu,

    f)        užívání návykových látek (vč. opomíjeného alkoholu a kouření), anabolik, medikamentů a dalších látek,

    g)      netolismu (virtuálních drog) a patologického hráčství (gambling),

    h)      diváckého násilí.

    i)        komerčního sexuálního zneužívání dětí,

    j)        syndromu týraných a zneužívaných dětí

    k)      sekt a sociálně patologických náboženských hnutí.

     


    5. Vymezení cílové skupiny


    Strategie je zaměřena na všechny žáky 1. - 9. ročníku základní školy, se zvláštním přihlédnutím k dětem ze sociálně slabšího a málo podnětného rodinného prostředí, dětem s nedostatečným prospěchem a s některými typy specifických vývojových poruch chování.

    Zvláštní pozornost věnujeme dětem z vyššího stupně, které jsou k této problematice daleko více „ náchylnější“.

     

    U pedagogů je další vzdělávání zaměřeno na celý tým, se zvláštním přihlédnutím k začínajícím pedagogům a pedagogům bez odborné kvalifikace. Intenzivní vzdělávací aktivity jsou směřovány k pracovníkům, kteří zajišťují činnost školního poradenského pracoviště – výchovný poradce, metodik prevence.

     

    Do systému informování jsou zapojeni všichni rodiče. Zvláštní pozornost jě věnována skupinám rodičů tříd, kde se vyskytly negativní jevy jako šikana, nebo výskyt drog. Individuální pozornost je pak věnována rodičům žáků, u kterých byl zjištěn výskyt návykových látek, konzumace alkoholu a kouření, rodičům žáků – agresorů v případech šikany. 

     

     

    6. Způsob realizace


    Základními dovednostmi prevence v rámci podpory zdraví a zdravého životního stylu jsou:

     

    Osobnostní rozvoj 

    Schopnost poznat sám sebe.

    Schopnost regulovat své chování.

          Schopnost chránit a posilovat zdravé sebevědomí.

          Schopnost plánovat čas, vést přiměřený a vyvážený životní styl.

          Dovednosti při zvládání rizikových duševních stavů.

          Schopnost se uvolnit, používat vhodnou relaxační techniku, odpočívat.

    Schopnosti pečovat o vlastní zdraví (výživa, cvičení, využívání zdravotní

       péče,  hygiena pohybové aktivity atd.).

    Schopnost se motivovat ke zdravému způsobu života.

    Zvládnutí přechodu do nového prostředí nebo nové situace.

     

     

    Sociální rozvoj

       Schopnost čelit sociálnímu tlaku (např.odmítnout vrstevníky, starší nebo

          nadřízené, když nabízejí alkohol nebo jiné návykové látky ).

       Schopnost empatie a porozumění různým životním situacím.

       Schopnost komunikace, vyjednávání, nacházení kompromisu.

       Dovednosti rozhodování se a schopnost předvídat následky určitého jednání.

       Schopnost vytvářet vztahy a budovat si přiměřenou síť sociálních vztahů.

       Rodičovské dovednosti.

       Dovednosti týkající se volby a hledání vhodného zaměstnání a dobrého

       fungování v něm.

     

    Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

       Mediální gramotnost. Schopnost čelit reklamě a dalším negativním vlivům okolí.

       Schopnost racionálně hospodařit s penězi.

     

     

    Klíčové vyučovací oblasti jsou:

     

    ·        oblast přírodovědná
    (např. biologie člověka, fyziologie, biologické účinky drog, chemické aspekty drog atd.)

    ·        oblast zdravého životního stylu
    (např. výchova ke zdraví, osobní a duševní hygieně, podmínky správné výživy, volný čas apod.)

    ·        oblast společenskovědní
    (proces socializace jedince, užší a širší společenské prostředí, jedinec ve vzájemné interakci se sociálním prostředím apod.)

    ·        oblast rodinné a občanské výchovy
    (postavení rodiny ve společnosti, vedení domácnosti, správná výživa, zdravý vývoj a příprava na život, formy komunikace, zvyšování sociální kompetence dětí a mládeže, subjekty participující v oblasti prevence drog atd.)

    ·        oblast sociálně právní
    (právní aspekty drog, práva dítěte, význam a cíle reklamy apod.)

    ·        oblast sociální patologie
    (postoj společnosti ke zneužívání drog, delikventní chování, kriminalita, xenofobie, šikanování, rasismus apod.)

     

    Uvedené okruhy jsou probírány především v prvouce a přírodovědě, ale některá témata lze najít i v ostatních předmětech , tj. v (ve):

          českém jazyce (vyjadřování, komunikační dovednosti, nácvik situací)

          vlastivědě (výskyt drog, kultura a dějiny menšin)

          matematice (spotřeba peněz v rodině za cigarety)

          výtvarné výchově (zpracování situací výtvarnými prostředky, pochvala, radost z práce)

          tělesná výchova (lidské tělo, fyzické zdraví, chování fair play)

          hudební výchova (chování na koncertu , relaxace)

          rodinná výchova

          chemie

     

     

    7. Znalostní kompetence žáků

     

     

    Témata pro 1.– 3. ročník:

     

    Kouření, alkohol, užívání drog, zneužívání léků

     

    -          žáci dokáží pojmenovat zdravotní rizika spojená  s kouřením, pitím alkoholu, užíváním drog, zneužíváním léků

    -          znají jednoduché způsoby odmítání návykových látek

    -          mají právní povědomí v oblasti sociálně patologických jevů

     

    Odmítání návykových látek

     

     -jak říci „Ne!“

    -          znají jednoduché způsoby odmítání návykových látek

     

     

    Zdraví

     

     hodnota zdraví a nevýhody špatného zdravotního stavu

    -          znají hodnotu zdraví a nevýhody špatného zdravotního stavu

    -          mají vědomosti jak udržovat  zdraví a o zdravém životním stylu

     

     „Na koho se mohu obrátit, když mám problémy?“

     

     -rodiče, učitelé apod.

    - důležitá telefonní čísla

     

     Mezilidské vztahy

     

    - základní mezilidské vztahy (v rodině, ve škole atd.)

     

     

     Témata pro 4. a 5. ročník:

     

     

    Zdraví

    -          žáci mají povědomí o zdraví jako základní lidské hodnotě

    -          znají činnosti, které jsou vhodné z hlediska zdraví zařadit do denního režimu, osvojují si zdravý životní styl

    -          podrobně znají zdravotní a sociální rizika návykových látek a argumenty ve prospěch zdraví

    -          znají zákony omezující kouření, požívaní alkoholu a zákony týkající se užívání a šíření drog

    -          znají základní způsoby odmítání návykových látek ve styku s vrstevníky

     

    Mezilidské vztahy

     

    -          umí pojmenovat základní mezilidské vztahy

    -          umí rozpoznat projevy lidské nesnášenlivosti

    mají povědomost o tom, že každé jednání, které ohrožuje práva druhých ( šikana, násilí,

     

     „Mám právo...“

     

    -          umí rozpoznat projevy lidské nesnášenlivosti

    -          ví na koho se obrátit v případě, že někdo ohrožuje nebo poškozuje jeho práva

    -          mají povědomost o tom, že každé jednání, které ohrožuje práva druhých ( šikana, násilí, zastrašování aj.), je protiprávní

     

     

    Témata pro 6.– 9. ročník:

     

    Závislosti

    -     co je to závislost

    -     na čem mohou být lidé závislí

    -     jak se závislosti zbavit

    -          umí diskutovat o rizicích zneužívání drog, orientují se v trestně právní problematice návykových látek

    -          ví, kde hledat odbornou pomoc, v případě potřeby ji dovedou využít

     

    Vztahy

    -          žáci znají význam harmonických mezilidských vztahů pro zdravý životní styl a zdraví

    -          respektují odlišné názory či zájmy lidí a odlišné způsoby jejich chování a myšlení, jsou tolerantní k menšinám

    -          znají a uplatňují vhodné způsoby řešení neshod se spolužáky, spory řeší nenásilným způsobem

    -          znají vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích

    -          umí spolupracovat ve skupině a přebírat zodpovědnost za společné úkoly

    -          znají významné dokumenty upravující lidská práva a sociálně právní ochranu dětí

    -          znají činnost důležitých orgánů právní ochrany občanů

    -          uvědomují si podstatu protiprávního jednání a právní odpovědnost za případné protiprávní činy

    -          dokáží komunikovat se specializovanými službami ( linky důvěry, krizová centra)

    -           

     

    Zdravý životní styl

    -          umí chápat zdraví ve smyslu holistickém, ve složce fyzické, duchovní, sociální

    -          umí zhodnotit vhodné a nevhodné zdravotní návyky

     

    -          umí vysvětlit své konkrétní postoje a chování z pohledu zdraví

    -          ví, co je podstatou zdravého životního stylu a snaží se o jeho realizaci

    -          znají pozitivní vliv aktivního pohybu, relaxace, duševní hygieny

    -          ví, že zneužívání dítěte je trestné

     

    Právo a pomoc

    -           bezpečně zvládají účelné modely chování v krizových situacích (šikanování, týrání, sexuální zneužívání apod.)  a správně se rozhodují v situacích vlastního nebo cizího ohrožení

    -          odmítají projevy brutality a násilí zprostředkované médii a umí o nich diskutovat

    -          ví, že zneužívání dítěte je trestné

    -          bezpečně zvládají účelné modely chování v krizových situacích (šikanování, týrání, sexuální zneužívání apod.)  a správně se rozhodují v situacích vlastního nebo cizího ohrožení

     

     

     

     


    8. Metody a formy, jakými budou dílčí aktivity řešeny


    Program je zaměřen na:

     

    1. – 5. ročník

     

    ·        společné stanovení a zažití pravidel soužití mezi žáky a učiteli

    ·        zvyšování zdravého sebevědomí žáků

    ·        zkoumání a uvědomování si vlastní osobnosti

    ·        vnímání individuálních odlišností dětí mezi sebou a přijímání těchto jevů

    ·        nácvik vzájemné úcty, sebeúcty a důvěry

    ·        rozvoj schopnosti diskutovat, komunikovat, řešit problémy a konflikty ( například formou komunitního kruhu)

    ·        rozvoj schopnosti klást otázky, umění vyjádřit svůj názor, umění říci „ne“

    ·        navozování příznivého psychosociálního klimatu ve třídě

    ·        osvojování a upevňování základních návyků v rámci ZŽS – hygiena, životospráva, sdělení základních informací z oblasti prevence experimentování s alkoholem a cigaretami

    ·        základy etické a právní výchovy

    ·        zaměření pozornosti na včasné odhalování specifických poruch učení nebo i jiných postižení

    ·        všestranný rozvoj osobnosti žáka

    ·        soustředěnost na včasné diagnostikování soc.-patologických problémů ve třídních kolektivech

    ·        důraz na spolupráci s rodiči

    ·        široká nabídka volnočasových aktivit

    ·        ekologická výchova

    ·        návštěvy filmových a divadelních představení, koncertů, besed apod. Účast v soutěžích výtvarných, sportovních, zdravotnických, dopravních atd. jako v předchozích letech

     

     

    1. – 9. ročník

     

     

    Přechod na druhý stupeň základní školy přináší řadu změn a z nich vyplývajících zátěžových situací – změna třídního učitele, střídání vyučujících v jednotlivých předmětech, odchod některých spolužáků ( víceletá gymnázia, sportovní třídy apod.) a příchod nových spolužáků, zvýšené nároky na objem a strukturu učiva.

     

    Obsah programu:

    ·        vzájemné poznávání účastníků

    ·        vytváření vztahu důvěry mezi žáky a učiteli a mezi žáky navzájem

    ·        stanovení pravidel soužití třídní komunity

    ·        formování skupiny, která je pro žáky bezpečným místem, která jim pomůže vyhnout se rizikovému společensky nežádoucímu chování – šikanování, užívání alkoholu a drog, vzniku různých typů závislostí apod.

    ·        začlenění nových žáků do komunity třídy

    ·        trénink obrany před manipulací, s uměním říci „ne“

    ·        trénink odpovědnosti za vlastní rozhodnutí

    ·        zvládání náročných fyzických duševních situací

    ·        umění vyrovnat se s neúspěchem

    ·        upevňování vztahů v komunitě vrstevníků

    ·        rozvoj schopností přijímat svobodná a odpovědná rozhodnutí

    ·        nácvik efektivní komunikace na základě vlastních prožitků

    ·        nácvik řešení zátěžových situací

    ·        zvýšení schopnosti odolávat nebezpečím, krizím, stresu, zátěžovým situacím  (včetně odmítání alkoholu, drog, nikotinu, nevhodných způsobů chování)

    ·        přehled životních rizik

    ·        společenské vztahy ( včetně mediální hygieny, vlivu reklamy apod.,)

    ·        modelové, projektové situace poskytující návody k řešení problémů

     

     

     



     

     


    9. Vyhodnocení preventivní strategie


    Vyhodnocení celého programu bude provedeno v červnu roku 2013. O programu však školní metodik prevence povede průběžné záznamy, s jejichž výsledky bude pravidelně seznamovat vedení školy, ostatní pedagogické pracovníky a rodiče žáků.

    Vyhodnocení se týká věcné podstaty realizace jednotlivých akcí a aktivit, dává přehled o počtech účastníků, finančních nákladech, schopnosti realizovat jednotlivé programy apod.

     

    Vyhodnocení výsledků uskutečňovaného procesu změn

    - zhodnocení psychosociálního klimatu ve škole, kázně a případně i prospěchu žáků

    - zhodnocení posunu v postojích a hodnotových systémech dětí

    - zhodnocení výskytu sociálně patologických jevů ve škole

     

    Proces změn bude vyhodnocován průběžně a trvale pomocí prostředků poskytujících zpětnou vazbu. Dotazníky a škály pomohou objevit slepé uličky, selhání nebo nereálné nároky programu, což lze poté napravit vypracováním upravené verze pro další období.